Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

davidhavel: Gratuluji krásně napsané! Fakt je, že člověk si zdraví váží často až ve chvíli, kdy není v pořádku, tak ať ta chvíle (jen tak) nenastane, rýmička apod. k životu patří