Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

contritus: Připojuji se ke gratulaci.
Přesně na tomto jsem se nemohla dohodnout s němčinářkou na gymlu. A tak, ač jsem látku věděla, byla jsem ticho. Odmítala jsem se učit zpaměti. Proč, když to umím vlastními slovy??