Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha: Jojo, trempíci si tam taky přijdou na své. Spát se dá na spoustě pěkných míst. A navíc je tam u potoka takový reliéf, který prý ukazuje, kde je zakopaný poklad (nebo aspoň přináší štěstí)