Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo:
Jsou noci, kdy takové eldorádo stačí zvládnout jediné mé jediné dítě, se třemi už bych asi visela na nejbližší bříze - mé usínám není v tak slastných intervalech, ale trvá mi to nejmíň hoďku. Přeji lepší noci, jak se člověk nevyspí, nefunguje nic.