Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

hablina: V dětech se nikdo nevyzná

---
hablina.pise.cz

lufa: Vy jste ale pekelná rodina . Kdo jiný než malí ďáblíci se může kamarádit s čerty.

zabky: Úžasný děti

---
zabky-svet.pismenkuje.cz

džejsí: zajímavá reakce na čerty holt si na tvé dítka nepřijdou (a tedy vlastně ani pro ně)

---
jc.blbne.cz

contritus: Opět super. Začínám zbožňovat vše, co má něco společného s koblihami.

---
contritus.pise.cz

meril*: Pěkné.
To já jsem se na Mikuláše procházel po Václavském a Staromětském náměstí. Je to rok od roku hroší - skupinky Mikuláš/anděl/čert tam byly asi čtyři. Za to všichni měli blikací rohy. Červené bych ještě snesl, ale modré?

---
meril.pise.cz

kaci: No vida, a pak že mají děti z čertů nějaké psychické újmy přetrvávající nezřídka i do dospělosti, jak uváděla paní psycholožka na Radiožurnálu

---
kaci.pise.cz

sargo: Mmmm, velmi kvalitní mikulášská sestava, takové chci taky!

---
sargo.pise.cz

eithne: To zní skvěle Když jsme se MY chtěli kamarádit, strkali nás do pytlů. Nedali jsme se, určitě vždycky měli víc modřin oni!
Jaktože nejsou fotky Koblížky s čertem a dominem?

---
eithne.pise.cz