Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

ivana*: Samozrejme jsou lidi, kteri se nemaji uplne nejlip, lidi, kteri se maji mnohem hur nez my a lidi, kteri se maji uplne priserne. Ale takove to porovnavani s nimi mi nikdy neslo. Prece nebudu najednou vdecna za to a za ono, protoze tamhleten je v blazinci a nebo tamhleten nema nohy. To nejde. Clovek takhle nefunguje. Ale to je zas jen muj divnej nazor