Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

zabky-svet: Mně osobně se také Chobotnice jako vhodná pokladnice literatury nezdála být, i když opravdu byla originálně řešena. Ale slovní lynčování opravdu nebylo na místě. A smrt velice zaskočila. Přesně jako psala Pritelkyne. Nevíme dne, ani hodiny. Pro manželku to musí být ukrutná rána.