Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!
A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.
čekejte prosím, probíhá přenos dat...
mimbral*: Je nádherné někam se těšit, pak tam být, a nakonec mít na co vzpomínat
Tak příjemnou cestu a parádně si to tam užij, Kobliho!