Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

athena: Nooo, vidím, že v tom nejsem sama... ) Taky jsem měla (a občas pořád mívám) podobné stavy, obzvlášť když jsem zjistila, že lidi, které mám ráda a chtěla jsem je trochu pobavit a pomoct jim vyčistit hlavu, nějaké úsměvné storky vůbec nezajímají... Ale co, nakonec to dělám i pro své vlastní potěšení, a to je pádný důvod k psaní, no ne? Jo, a co se týká věku - tak jsme na tom nejspíš velmi podobně... )