Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

koktejlka: Skvěle, skvěle, skvěle napsáno.
Přiznám se, byla jsem poněkud líná... teda, spíš se mi nechtělo mačkat se tam s těmi lidmi, ale dokázala si mě tak navnadit, že teď lituju, že jsem tam nešla... Sice jsem nevěděla, kdy ten projev je (a vlastně ani kde), ale kdybych se snažila, zjistila bych to a mohla jsem tam být taky... no nic, třeba příště.