Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

valach*: Děti moje takřka vlastní, vy jste se k tomu dostali od konce a to není dobře, proto si nerozumíte. Náhodou jsem někde zahlédl, jak je definován v USA "plod", co je to "novorozenec" a kdy se to ještě může a kdy už nesmí zabít. V podstatě jde o to, že dokud to nevytáhne hlavu a nenadechne se to, není to člověk - a ačkoli mám názor na potraty asi takový, že je věcí ženy, jak se rozhodne, skutečně chápu rozhořčení slečny "Pro-život", i její postoj. Jak říkám, pravděpodobně je problém v komunikaci. Slečna "Pro-život" dělá tu nejčastější chybu, kterou v životě děláme všichni - PŘEDPOKLÁDÁ, že máme stejné informace jako ona a že tudíž NUTNĚ MUSÍME nějaké stanovisko zaujímat. Nemusíme, je naším svatým právem říci "je mi to jedno"a nemuset se za tento názor stydět. A jen na okraj - osobně Obamu považuju za neštěstí pro USA i pro svět a není to kvůli jeho hlasování o potratech. Ale mohu se mýlit.