Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: No jo, ale já tam mám rychleji a líp (snad až na maso, tady je skvělý řeznictví) nakoupeno, než v těch zdejších krámečcích, co jsem si slibovala, že je budu podporovat, neb jsou místní Jenže zavírají brzy, odpoledne už nic nekoupím a s Jášou je to běs... Globus miluje, jezdí s malým vozíčkem ("Jáša nebude narážet, Jáša bude hodný jezdit za mámou!") a je blahem bez sebe.