Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

james003: Ja Ti nevim. O Kobliha bych se nebala, ten (a kterykoliv jiny) kdyz bude chtit, tak neco vyvede, i kdyz doma budes.. Ba naopak, kdyz doma nebudes, nebude mit cas na lupmarny Mi by slo spis o decka, nevim jak moc male jsou, ale mesic je dost. Hned prvni myslenka by byla, jo jedu, parada! Kafe s Ivanou, to zni super! Ale myslenkama bych byla asi porad doma a neuzila si to tam.. Takze ja bych asi nejela. Toz tak