Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

psycho-masarka: Hm.. chtěla sem napsat: no jasně, že ne.. ještě ti tu Koblih víc zvlčí.. leč pak mě napadlo, že když člověk odjede, má najednou na spoustu věcí úplně jiný náhled a to co se mu zdálo důležité teď a tady má najednou hodnotu třeba i nulovou. A měsíc už by mohl být k vytvoření nadhledu docela fajná doba. Kdo ví, třeba tam zjistíš, že Kobliha vlastně vůbec nepotřebuješ..(a třeba taky ne, no.)