Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

valach*: Mysli na sebe. Oni to pro Tebe všichni udělají rádi a budou hledat cestu, jak se v hlídání střídat. Tady bych neviděl zádrhele. Problém je spíš v tom, jestli Ty zvládneš odloučení od svých dětí. A vyhodnoť si, zdali je cesta pro Tebe přínosem či nikoli.
A k tomu rozležení do čtvrtku si dej nejmíň čtvrtku. (Nebo i dvě. Denně.)