Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha: Tak jsem právě domluvila se svým šéfem. Cestu přes oceán jsem s velkými díky odmítla. Nic jsem nevysvětlovala, ostatně mám pocit, že s tím trochu počítal - matka od tří dětí se jen tak nesbalí a neodjede na měsíc do horoucích pekel.

Nepojedu nikam, protože A) nevidím důvod, proč bych se někdy do L. A. nepodívala B) zbytečně bych zkomplikovala život mnoha lidem kolem sebe C) počkám, až děti trochu povyrostou - každý měsíc jsou jiné a já si to chci užít D) neužila bych si to a myšlenkami bych byla pořád doma E) atd.

Děkuji všem za komentáře, pomohly mi si utřídit některé věci.