Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

modry*: s anketou rozhodně nemůžu souhlasit, nedává prostor pro zvrat situace resp. nestěhování se Trošku mi to připomíná film na pokračování na přání... má Pepa pomoci při vaření knedlíků nebo je nechat rozvařit? Ať tak nebo tak, příběh se dál line svým tempem a směrem nezávisle na všem možných variantách, co se má stát v následující minutě na 2 minuty

... musel jsem. Omluva pisatelce za nehorázný postoj kritika.

Jména jsou změněná a souvislosti čistě náhodné?