Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

jarmik: Zvláštní, že o tom neštěstí píšeš, protože včera, když jsme jeli po městě, tak jsem si na to právě vzpomněl. Podle mě tehdy nějaký kluk spadnul ze skály někde u Motola nebo tam někde. Tehdy jsem nechápal o co jde a připadalo mi to jako naprosto adrenalinový sport - což možná tehdy taky byl.