Kobliha | O kytičkách a výletu

"Šinesla jsem ti kytišky!" zavolala na mě Koblížka. "A šišky!" Vcházela do dveří a ani nebyla vidět za polním plevelem, kopretinami, pryskyřníkem a větvičkami se šiškami. "Kde jsi to natrhala?" vypadala jsem poměrně zděšeně, protože Koblížka byla jedna blátivá koule. "Na louse a v lese. S tátou!"

Musela jsem (!) najít velkou vázu a ten plevel tam postupně nandat. Do druhé vázičky strkala v mezičase Koblížka větvičky se šiškami. Předtím ale musela proběhnout sprchou. "No a jak jsme tak šli, tak jsme sbílali kytišky. A táta pak našel nějakou tašku, tak jsem to dávala do tašky. Chtěla jsem ti udělat ladost!" Nenápadně jsem dávala na hromádku plevel, který jsem chtěla nenápadně vyhodit. "Jé, další homádka! Šinesu další vázičku!"

Takže máme teď na krbu tři vázičky. V jedné jsou šišky, v druhé kopretiny a nějaké kapradí a trávu bo co, ve třetí plevel. Nádhera!!!

Koblížek dneska jede na školní výlet. Jedou na dva dny někam na Jičínsko. Ani jim to v tomhle počasí nezávidím. Ale děti se těší. Včera odpoledne tu byl jeden Koblížkův spolužák, který prohlašoval, že už má TÝDEN sbaleno.
"A kdy budeme balit my?" chodil se mě neustále ptát syn.
"Až Patrik odejde," zašeptala jsem nenápadně.
"Hele, Páťo, už bys měl jít, my teď potřebujeme dělat něco důležitýho!" Dětská bezelstnost mě někdy až dojímá :)
"A co?" byl zvědavý Patrik.
"Budeme balit!"
"No to jo. Tak to já jdu!"

Sbaleno jsme měli za deset minut. Zbytek večera jsme hráli Carcassonne :)