Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kecka*: Víš, že to bylo první, co mě napadlo, když jsem viděla to dětský písmo? jakpak se asi má, co dělá, jak se asi dívá na vysávání své "karandáš-padrúgi" z Československa...
Každopádně je supr, že to máš takhle schovaný
Jen si nejsem jistá, jestli bych na TAKOVÝ dopis ještě vůbec někdy odpověděla, i když, v pátý třídě...možná i jo