Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

hospodynka: Ani už nevím, jak se moje padruga jmenovala. Stejně jsem nikdy nepochopila, proč jsme si museli tehdáž dopisovat, když k procivčování ruštiny stačilo vyběhnout na sídliště a pokecat s ruskýma děckama.