Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

dark*: Jo...je to boj.....člověk by musel sedět ve zlatý kleci a ani ta ho neochrání..... Berme to jak to přijde....Nikdo z nás jí nepřečůrá...tu zubatou s kosou..... Škoda ho je, ale škoda je každýho mladýho života....