Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

janewle: Obdivuju tě, jak to všechno zvládáš.
Koblih je pěknej prevít! Chlapi jsou přelétaví, ale až ho ta jeho zamilovanost přejde, bude rád, že se má ke komu vrátit. Ivetka mi přijde hodně naivní, nevím, co si myslela, když si začala se ženáčem. Takovým ženským bych nejraději vlepila, ničit rodinu!
Přeju ti hodně štěstí a sakra pevný nervy!