Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

et: Mně by s mou frekvencí psaní do diáře teorericky stačil na den tak jeden řádek, ale potřebuju ty pěkné, barevné a hlavně hodně stránek na konci na poznámky, abych si do něj mohla psát romány v metru A taky abych měla kam zakládat důležité papírky, které pak nemůžu najít, abych měla pohromadě adresy, na které posílám pohledy z výletů a které už vlastně znám z paměti, abych si tam mohla pěkně pohromadě sepsat všechna narozeninová data všech přátel, kterým nehci zapomenout popřát a která stejně znám z paměti... A tak Já mám diář vlastně spíš na ozdobu