Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

nena: Alespoň Ježíšek ví co chceš. Já takové věci sice občas dostávám, ale odkládám, miluji ty lístečky, které kamsi založím, nebo nechám v kapse a potom vyperu i s tou kapsou, někdy najdu lísteček starý pčes 20 let a to je potom krása. No nic, každý toužíme po něčem a hlavní je, když víme po čem.