Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

lentilka®sdeluje.cz: Bože můj, ty děti... Nad Koblížkovou odpovědí se paní kuchařka musela potěšit, očekávej brzy návštěvu sociálky.

Škoda, že ses o tom školení nerozepsala víc. Třeba já osobně na netu nepřelouskám povídání delší, než přes půl monitoru. V papírové podobě přečtu kdejakou "bichli". Zajímalo by mě, jestli je nás takových víc...

Držím palce, abys po testech byla zdravá. Snad tvoje naprogramování zafunguje...

Jo, to znám. Padám na ústa a stále je brzy uložit děti... I když - už jen tu malou, ta starší se (ráda) postará sama. Tuhle jsem vytuhla krátce po osmé, ráno jsem ji nemohla dostat z postele a pak se přiznala, že šla spát asi v jedenáct.