Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

hospodynka: Lovecké dny znám, zůstává po nich v lednici prázdné plato od vajíček a vylízaný kelímek od povidel. Neprozřetelně jsem naučila mládež vařit, takže po návratu z dálek nacházím pravidelně zabordelenou kuchyň, pánve s neidentifikovatelnými připečenými zbytky a spokojenou rodinu.