KOBLIHA
Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!
A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.
|
Článek Jak psát na web - hezky pohromadě
Komentáře k článku: Jak psát na web - hezky pohromadě
jarmik: Myslím, že to všechno je svatá pravda. Ještě bych doplnil:
- myslím zlaté pravidlo blogování končit článek otázkou, která vyzývá ke komentování (tohle sám nedělám, protože se mi nechce),
- pokud jde o návštěvnost, tak dle mojí zkušenosti velkou výhrou je, když vám někdo nalinkuje článek z wikipedie, to je stabilní zdroj nových čtenářů.
Musím říct, že osobně část těch pravidel ignoruju, protože když člověk má blog na zdarma systému jako je pise.cz, kde stejně neprodává reklamu, tak samotná vyskoká čtenost za každou cenu nemá pro mě jako autora takový přínos, protože navíc mu roste procento lidí, kteří ne úplně jsou na podobné vlně, nepochopí, divně komentují apod.
Já si pravidelně statistiky čtenosti svého blogu prohlížím dneska už léta a prakticky jediným hodnotným zdrojem čtenosti jsou přátelé na pise.cz (+ teda ta wikipedie, ale ty lidi prakticky nevrací, jenom si přečtou jeden článek).
Mám dojem, že u blogu člověk získá nejspolehlvěji čtenost tím, že čte ostatní blogy a tam komentuje, jinak to nejde. A má to i svoji logiku, když jsou takové osobní nebo nanejvýš poloosobní materiály.
Já se dívám hlavně na to, jak dlouho ten člověk na stránce zůstane a kolik stránek si prohlídne. To považuju za kritérium, že si to někdo přečetl.
Vyhledavače jsou z tohoto pohledu pro mě téměř bezcenné protože 90% návštěv z vyhledavačů je na stránce 0 sekund - nevím přesně, co ten údaj znamená, ale předpokládám, že taková návštěva se zaznamená, když moje stránka je ve výsledcích vyhledávání, ale nekliklo se na ni.
kobliha: Mít link na Wikipedii je z pohledu čtenosti terno, souhlasím (a zapomněla jsem to do článku napsat).
Já se na statistiky občas podívám, spíš mě zajímá, co lidi hledají, že jich je tu tolik. Někdy mě to až zaskočí.
U blogů to je opravdu tak, že komunita čte své kolegy, případně klikne na náhodného komentujícího, souhlasím 
sargo: Zajímavé, jak se tu vychází automaticky z toho, že cílem je co nejvyšší čtenost Ale pokud je cíl poněkud jiný, tak se vlastně vychází ze stejných pravidel, jenom poněkud modifikovaných. Žádná konkrétní cílová skupina rovná se neutrální styl psaní, občasný trénink čtenáře na delších textech, cíleně negooglovatelné nadpisy... a člověk má místo naskakujících čísílek na návštěvnosti, kde skutečná čtenost je tak desetinová, svou přiměřeně velkou pravidelnou obec. Takové webové maloměsto. 
kobliha: Vycházela jsem z toho, že školení bylo zaměřeno na klasické weby, ne blogy. U těch je situace trochu jiná a cílem asi není nejvyšší čtenost. Pojem webové maloměsto se mi moc líbí! 
empress: Spočítala jsem slova v některých mých článcích a překvapilo mě, že se do těch 500 slov vejdu. Myslela jsem, že to bude daleko víc. 
S tou omáčkou, která má zůstat v kuchyni, souhlasím a taky jsem to napsala už pod tvým minulým článkem - okecávací nekonkrétní bláboly mě nezajímají a rozčilují a odcházím. Případně roluji o pár odstavců níže, jestli už se tam náhodou konečně neřeší jádro věci.
A co pouhé zkopírování článků odjinud a uveřejnění na blogu? Na co potom ten blog je, když tam není jediné slovo moje? Takový blog přece nic nového nepřináší. 
sargo: ...když ten kopírovaný článek bude recept na nakládaný hermelín, máš o čtenost postaráno. Někdo ani víc nepotřebuje
...počasí je sranda, nejvíc na zabití jsou články "promiňte, že nic nepíšu/nepsala/nebudu psát a vy tu chudáčci budete nasucho"
empress: 
Tyvoe, na to jsem úplně zapomněla. "Promiňte, že nepíšu, já teď vůbec nemám čas a delší dobu teď nic psát nebudu."
Nebo když už v perexu vidím "ty brďo, já jsem sem už měsíc nic nenapsala, jsem hrozná", tak to ani neotvírám a snažím se klidně dýchat.
empress: Jo a ještě fakt nesnáším bláboly o počasí a stížnosti na počasí. Zvlášť když tomu blogař věnuje víc než jednu větu.
Sněží? Hm. Očekávám v následujícím týdnu články o sněžení, o blbé zimě apod.
meril*: Ale takovej blog Dáši Honsový, ten je parádní, zvlášť když píše o ledových jazycích. A lepší než spousta jiných. 
empress: Asi nevím, jak vysvětlit, co přesně mi vadí. Když někdo přímo je u povodně, tak mi to nevadí. Mě vytáčí ty oznámení typu - je vedro, je zima, nasněžilo, je to hnus. Kdyby to napsal jen jeden, tak snad. Ale ony se při změně počasí ty komentáře přímo rojí. Nejen tady, ale i v práci, doma, MHD, TV, všude pindy o počasí. A úplně nejvíc mě točí, když někdo přímo nazve článek "zima je tu" nebo "sněží". Blik cvak, to jsme fakt nevěděli. No, asi to přeháním. Ale ona se dá velice snadno vypěstovat alergie na ty stížnosti, jen dneska si postěžovalo už asi šest kolegů. Všem odpovídám, že jsem ze sněhu nadšená.
meril*: Nicméně všichni nežijeme na všech místech Česka a někoho může zajímat, kde právě napadl sníh. Já bych se rozmluvám o počasí omluvil, patří snad k nejběžnějším tématům k rozhovoru. Ono i pořádné „venku fakt chčije“ má pořádný říz. 
sargo: Vím přesně co máš na mysli a dokonale tě chápu. To, že pár lidí dokáže banality glosovat zajímavě neznamená bohužel ochranu před hromadou balastu na světoborná aktuální témata.
james003: Ty jo, valim neco uklohnit p.s. a jeste je dobre na nekterych blozich: napiste mi o cem bych mela/a napsat
lentilka®sdeluje.cz: Je to tak! Mám pocit, že většinu bodů naprosto intuitivně splňuju.
lvice: Tak a) Je to moc dlouhe. Precetla jsem to jen do 7. bodu A b) Ctenari jsou lini, ale blogeri taky! Takze i na to je potreba brat ohled. A me treba hodne fotek v clanku rusi. Vadi mi jak se pak text najednou nekam posune a clanky s fotkama vypadaji delsi.
eithne: Článek do pěti set slov? To asi moje cestovatelské články o deseti tisících znacích nejsou dobře?
Já mám nejvíc čtenářů ze spřátelených blogů a potom z prolinku na Facebooku. Protože jsem tam házela linky na aktuální díly cestovního deníku z Indie, chodilo (a stále chodí) mi tam najednou násobek předchozího množství čtenářů.
Rady na vysokou čtenost asi určitě fungují, ale nechtěla bych mít blog, který by se jimi bezvýhradně řídil. Tím by ztratil to, co ho dělá zajímavým autorským místem jednoho člověka, a zařadil by se do proudu masové ikultury. A to já přece nechci, žejo?
(Čímž jsem si před svojí tváří ospravedlnila lenost před jakoukoliv případnou změnou )
zmrzlinka: Pekne zosumirovane. Ja si citam dost blogov i mimo pise.cz, hlavne teda projekt 365, co si pisu matky, teda kazdy den z roku aby bol nejako kratko zaznamenany s jednou fotkou. Kazdy si rad zaspomina potom, ze snezilo ci prsalo
A kedze ja som lemra a introvert, tak mi je blizsie pisanie si pre seba. Nechcem mat vela citatelov, stale je mi divne, ze ludia uplne neznami mozu vediet cokolvek o nas. Chcem si pisat pre seba, ale je pravda, ze uz s tou komunitou na pise clovek tak rata a pise s myslienkou aj na nich(webove malomesto je super!!)
Ale najradsej by som bola, keby clanky boli nevygooglovatelne. Sice davam foto na picassu, pisem na FB, ale tak dufam, ze to citaju len kamarati a znami. Mam chlapa, ktory je proti comukolvek osobnemu na nete a zvysuje tak moje zabrany
markisha®blbne.cz: Já svůj blog používám jako takovou svoji autoterapii a je mi celkem jedno, jakou mám čtenost, i když milej komentík mě samozřejmě potěší, kecala bych, kdby né