Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

et: Uma-má-má-má, uma-tá-tá-tá, uma-epe-epe-epe, uma-cepe-cepe-cepe, uma-raus-raus-raus, Miky-maus-maus-maus, Miky-mau-zí-ček, natahuje budíček, pak si cucá prstíček... dál už nevím. Mělo to ještě asi milion slok. Tleskalo se u toho nejdřív dlaněma o sebe, pak levou křížem, pravou křížem, oběma rovně a tak pořád dokola, milionkrát po sobě. Takže ano, rozumím tobě, holkám i Koblížkovi.

Mimochodem, znáš tetu Fily? Resp. aspoň její sloupky? (Chceš žvýkačku? - Tak si prdni do sáčku) Školní poznatky Mladší by mohly Koblížka v třídním žebříčku posunout až na vrchol!