Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

jandy: Překvapilo mě, že pan T. se bál jet a ty ses nebála, hmm...
To s rodiči chápu, taky se pořád o všechny a všeho bojím. S přibývajícím věkem je to horší a horší. Ale chce to asi klid, zbytečně se člověk nervuje.
Ke kontejnerům jen toto -úkoly pro děti moc nechápu, ale snad jsou účelové, i když v tomto věku?! Já třídím,OPRAVDU!!!
Jinak hlášky prcků jsou kouzelné, stýská se mi po časech, kdy jsem to zažívala s těmi svými