Obrázky z PKOJF

Víte, co je to PKOJF? Pak kultury a oddechu Julia Fučíka. Výstaviště v Praze 7. A právě kolem něj jsem včera jela, když na mě bafla jedna vzpomínka. Ta, která leží zapomenutá někde vzadu v hlavě, pak něco uvidíte a ono to blikne :)

Jako dítě jsem do "Fučíkárny" chodila často. Na plavání, na horskou dráhu a do Stromovky. A v září, když se slavil Den tisku, rozhlasu a televize. A právě na tyhle oslavy jsem si včera vzpomněla...

"Mamí, já chci jít na kreslení!"
"Tam zas bude fronta. Kobliho!"
"Ale mají tam ty obrovské obrázky!"
"Tak jo."

Nepamatuji si, jak moc se vydání Rudého Práva slavilo. Já si tam s rodiči chodila jen pro ty obrázky. Byly obrovské (formát A2, odhaduji), předtištěné a vždycky se o ně lidi skoro prali. Vím, že to teď zní trochu divně, ale sehnat tak obrovskou omalovánku byl v socialismu problém. U workshopu, jak bychom asi řekli dneska, dítě dostalo tuhle obří omalovánku a měl k dispozici vodovky. Anebo si čtvrtky sroloval a doma pak - ó jé - pečlivě vybarvoval kousek po kousku (další - a zase úplně stejné - obrázky dostane až za rok touhle dobou).

Zajímalo by mě, jestli si tohle někdo z vás nepamatuje. Chtěla bych se někde podívat, jak obrázky vypadaly. Princeznu si pamatuju naprosto přesně. Stejně tak i šaška. Pak tam byl myslím princ a pak ... už nevím.

Nebyl jste tam někdy někdo? Nemáte třeba ještě někdo tyhle velké papíry doma?