"No a tak jsem udělala analýzu a vyšlo mi, že Karla ne. Protože Karel má malej byt, malý auto a malýho tyvíškoho. Budu bydlet s Kryštofem. To je maximalista." Nevím, co si Edita představuje pod pojmem maximalista, ale jestli můžu posuzovat podle Karla, mlhavou představu mám. "Kryštof má totiž krásný příjmení. Vždycky jsem se chtěla jmenovat Jánská. Jako ten Jánský, co vymyslel ty krevní skupiny." Nikdy mě nenapadlo, jak může být důležité příjmení při volbě partnera.
Pamatuju si ale dobu, kdy jsem se zkoušela podepisovat příjmením svého přítele (vždycky jsem si myslela, že ON je ten pravý). Za pár měsíců jsem zkoušela nové příjmení a za další dobu jsem pilovala krasopis dalšího jména. Asi znáte Shreka 2, Fiona to dělala zrovna tak :)
"Edita Jánská zní dobře," říkala jsem a myslela si svoje. Nemám potřebu ventilovat svoje názory a pocity. Už ne.
"Viď? Mně se to taky líbí! A navíc má výbornou práci - dělá obchoďáka s kancelářskými potřebami. A ty víš, jak miluju vůni bločků, bloků, sešitů a tužek. A kdybys viděla, kolik má k dispozici vzorků!" Edita se zasnila...
Fíha, říkala jsem si. Někdy to mají Edity jednodušší. Stačí být maximalista, stačí mít hezké příjmení a prodávat propisky a člověk může mít na každém prstě několik Edit.
Jednu poznámku jsem si ale přece neodpustila: "Jak jsi dělala tu analýzu?"
Načež mě má spolužačka ze školky, kterou jsem náhodou potkala na oslavě tento týden, překvapila.
"No jak asi? V Excelu!"
Někdy člověk neví, jak má reagovat :)
A teď z jiného soudku - našla jsem docela fajn obrázek:
