Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

hospodynka: Ne že by Anči nějak cíleně sbírala, ale do Alberta chodím, bo tam mají slušnou nabídku toho, co jíme, takže kartičky se kupí. Tuhle jsem dávala jednu přebytečnou Šmoulinku do kešky, snad z ní bude mít nějaká holčička radost (tedy pokud se nebude bát vlézt do štoly plné pavouků a netopýrů)