Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kristovanoha: Asi s křížkem po funuse, bůhví co se u Koblížkovejch včera večer semlelo. Ale jasná věc je to, že to byl nočník.
"...a jak tam seděli v té kleci, tak Mařenka najednou povídá: mně se chce kakat. Baba Jaga se podrbala na bradavici, na bradě a nakonec na zadku a zaskřehotala: vydrž, Mařenko, vydrž. A šla hledat. Rachtala v koutech. Našla: kuřecí pařátek, křídlo z prasete, vycpanou kunu, dvě levý gumáky, rozbitou koloběžku, myší hnízdo a nočník. Tak si oddechla, dala ho do klece a dycky ho vynášela..."