Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

jarmik: Vskrytu duše si mysím, že monarchie oslovuje nějaké skryté emoce v poddaných. Tyto zážitky však nikdy nepoznáme a korunovace, královské svatby a narození následníka prožijeme maximálně jako pěknější zprávy.

Pamatuju si, jak jsem poslouchal díl Toulek českou minulostí věnovaný poslední pražské korunovaci před 177 lety, Ferdinanda Dobrotivého. Bylo to pozoruhodné vyprávění. A to vztah s Habsburky nebyl vzájemně nikdy nic moc.

Když nějaká země má dodnes dynastii a navíc domácí (ne cizince), jistě to má některé krásné stránky.