Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

tlapka: Byla jsem zatím bohužel jen na Kryštofovic Inzerát tour, kde "Jaryn" byl jako host a bylo to boží, Jaryn mohl všechno a lidi zpívali málem zbořili celou halu. A Fotbal, to už byla vyloženě davová psychóza.
Já vždycky brečím u Zejtra ráno v pět.
Ale i u té Komety a mnoha jiných mám co dělat, pan Nohavica prostě umí.