Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

hospodynka: Kato, ač pracující dospělák, hračičku letos dostal, ikdyž jen symbolickou. Naopak Liána, úředně nezaopatřené dítě /v reálu baba na vdávání), hračku nedostala žádnou a docela záviděla Anči, které Ježíšek nadělil poslední barbínu. To mě utrvrzuje v přesvědčení, že ač velcí, hračičky chtějí dostávat, dokud se neožení a neprovdají jen pro to potvrzení, že jsou stále našimi milovanými dětmi.