Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

davidhavel: Purpuru každoročně spálím , takže moc nevoní , ale nevzdávám se, jednou na to přijdu Mám ji rád, protože mi připomíná maminku, kterak mi mnohokrát vyprávěla, jak coby malá zpívala "kultura na plotně" U nás byly Vánoce letos poprvé o hračkách, doufám, že za rok Jeníka nadchnou víc, jelikož většina jich stále leží u stromečku a on si hraje se svými stále stejnými oblíbenci