KOBLIHA
Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!
A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.
|
Umí foťák fotit lidi?
18. říjen 2006 | 13.28 |
Dneska ráno jsem byla u doktora. Natekl mi kotník a mastička od paní obvoďačky moc nepomohla. Tak jsem dostala doporučení k odbornému lékaři a ráno jsem vyrazila.
Koblížku jsem dala "hlídací tetě", vzala jsem si s sebou knížku a vyrazila do přeplněné čekárny. Naštěstí tam měli spoustu židlí, tak jsem nemusela stát. Ke knížce jsem se ale nedostala, protože jsem vyslechla zajímavý hovor, ze kterého jsem si nechtěla nechat ujít ani slůvko. Vím, že se to nedělá, poslouchat cizí hovory, ale nedalo mi to. Navíc ti dva mluvili dost nahlas.
Asi třicetiletá žena (se silným ruským přízvukem) si hrála s mobilem "véčkem" a ukazovala ho svému kolegovi (partnerovi? příteli? známému?), asi dvacetiletému chlapci se silnými brýlemi. Vedli spolu hovor:
Žena: "Vidíš fotku toho psa? Ten je táty. Vyfotila jsem si ho."
Muž: "Je hezkej. Taky mám v telefonu foťák. Ukážu ti ho." Vytahuje z kapsy telefon.
Žena: "Hmm, hezkej, takovej barevnej. Máš tam taky nějaký fotky?"
Muž: "Nemám, říkali mi v té prodejně, že je to nějakej slabej foťák - že neumí všechno jako normální foťák bez telefonu. Tak radši nefotím, abych mohl telefonovat."
Žena: "To ale můžeš telefonovat! Já tam mám takovej ultrafon (ano, opravdu řekla ultrafon) a ten mi dovolí i fotit, i telefonovat."
Muž: "No to já asi nemám. Ale zase mám blůtů (
). Takže by to asi taky mělo fotit. Ale mám problém."
Žena: "Jakej? Třeba ti pomůžu."
Muž: "Nevím, jestli můžu fotit lidi - když je ten foťák tak slabej - třeba jednoho člověka by to zvládlo - ale myslíš, že můžu fotit víc lidí pohromadě?"
Žena: "No tak to nevím, to budeš muset vyzkoušet. Nebo se zeptej v tý prodejně, kde jsi ten telefon koupil. Tam by to měli vědět."
No pochopte, že jsem nemohla přečíst ani řádku. Ale zase jsem se mohla za knížkou schovat, aby nebylo vidět, jak se směju. No - docela lituju pana prodavače, až se tento mladík přijde zeptat, jestli může fotit i lidi...
Koblížku jsem dala "hlídací tetě", vzala jsem si s sebou knížku a vyrazila do přeplněné čekárny. Naštěstí tam měli spoustu židlí, tak jsem nemusela stát. Ke knížce jsem se ale nedostala, protože jsem vyslechla zajímavý hovor, ze kterého jsem si nechtěla nechat ujít ani slůvko. Vím, že se to nedělá, poslouchat cizí hovory, ale nedalo mi to. Navíc ti dva mluvili dost nahlas.
Asi třicetiletá žena (se silným ruským přízvukem) si hrála s mobilem "véčkem" a ukazovala ho svému kolegovi (partnerovi? příteli? známému?), asi dvacetiletému chlapci se silnými brýlemi. Vedli spolu hovor:
Žena: "Vidíš fotku toho psa? Ten je táty. Vyfotila jsem si ho."
Muž: "Je hezkej. Taky mám v telefonu foťák. Ukážu ti ho." Vytahuje z kapsy telefon.
Žena: "Hmm, hezkej, takovej barevnej. Máš tam taky nějaký fotky?"
Muž: "Nemám, říkali mi v té prodejně, že je to nějakej slabej foťák - že neumí všechno jako normální foťák bez telefonu. Tak radši nefotím, abych mohl telefonovat."
Žena: "To ale můžeš telefonovat! Já tam mám takovej ultrafon (ano, opravdu řekla ultrafon) a ten mi dovolí i fotit, i telefonovat."
Muž: "No to já asi nemám. Ale zase mám blůtů (
). Takže by to asi taky mělo fotit. Ale mám problém."Žena: "Jakej? Třeba ti pomůžu."
Muž: "Nevím, jestli můžu fotit lidi - když je ten foťák tak slabej - třeba jednoho člověka by to zvládlo - ale myslíš, že můžu fotit víc lidí pohromadě?"
Žena: "No tak to nevím, to budeš muset vyzkoušet. Nebo se zeptej v tý prodejně, kde jsi ten telefon koupil. Tam by to měli vědět."
No pochopte, že jsem nemohla přečíst ani řádku. Ale zase jsem se mohla za knížkou schovat, aby nebylo vidět, jak se směju. No - docela lituju pana prodavače, až se tento mladík přijde zeptat, jestli může fotit i lidi...
Komentáře
| RE: Umí foťák fotit lidi? | keigi | 19. 10. 2006 - 13:19 |
| RE: Umí foťák fotit lidi? | kobliha | 19. 10. 2006 - 17:02 |
| RE: Umí foťák fotit lidi? | ivana* | 20. 10. 2006 - 15:00 |