Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kyklop: Tak to je škoda, protože jako malej jsem Lego miloval. Tehdy (za komunistů) to bylo nedostatkové zboží, ale táta uměl sehnat a fakt jsem si s ním vyhrál úplně neskutečně. Mám je dodnes. S některými si hraje dcera, ale k jedné krabici nemá přístup - je to Lego Technics s velkým závodním autem, kde se dá řadit, posouvat a sklápět sedačky, točí s eventilátor a běhají písty, točí se volant atd. Prostě bomba. Stačilo by ztartit kolečko a už by nebyl funkční, takže jsem si autíčko psotavil, dal do igeliťáku a schoval vysoko, kam nemůže. A já si s ním občas zajezdím a polaskám ) Asi ho vyfotím a dám na blog - díky za inspiraci