Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

mikulas: Ty pokladní se na Vás dívají užasle ne pro ty drobáky,ale že vůbec platíte hotově.Opatřte si vhodnou (krytou) kartu a je po problému s těžkou peněženkou.A kdyby přece jen,tak vím,že se drobné dávají na charitu,pokladniček je ve státech všude plno,nejvíce (a s nejdelší tradicí) jich je v kostelích.