Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

hospodynka: Divadélko mám dobře ukryté pod svou postelí, při pokusu vytáhnout ho budu ho bránit vlastním tělem! Anička nám vypráví pohádky před spaním, první díl Karkulky trval půl hodiny a byl docela snesitelný, když začala vyprávět druhý, Liána začala ječet a bombardovat to nebohé dítě polštáři, načež se strhla rvačka. Myslím, že první polštář hodila při zmínce o zeleném Karkulčině úboru (byla to Karkulka lesní a uprostřed lesa si vlastnoručně postavila domeček). Třetí díl nás čeká dnes večer