Kobliha | Viry a bacily nejsou jen na chvíli

Lehli jsme. Komplet. První se přišourala Koblížka. "Jsem horká," prohlásila a lehla si mi na klín. Byla horká. Teploměr ukázal něco málo přes 39.

Koblížek ani nevylezl z postele. Slyšela jsem jen kašel. "Mám asi chřipku nebo co. Doufám, že ne prasečí!" bál se. 38,2 stupně Celsia.

Markétka neříkala nic. Byla rudá, tvářičky rozpálené. 39 stupňů.

Koblih odjel do práce. Teplota v normálu :)

K doktorce jsem nešla, říkala jsem si, že to zvládnu. Dopoledne jsem si to myslela míň. Odpoledne ještě míň. Teď večer pořád chodím od jednoho k druhému a sahám na čela. Jsou pořád horká. Zkusila jsem dětskou "medicínku" - Brufen, nic víc. U zábalů děti hrozně hulákají. Ale asi je budu muset nasadit.

Jsem z toho nějaká vynervovaná. Vůbec jsem poslední dobou nějak vynervovaná. Nic mě nebaví, nic nedělám, jsem jako stroj, který si splní svoje povinnosti a ani o kousíček navíc.

Ať už ty horečky spadnou, kurňa!

Přeju Vám všem příjemné podzimní dny bez nemocí.