Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

jvaltr10: Zajímavý článek. Pořád ale čekám na heslo k rubrice Máte pozvánku? Ani jsi mě nedopověděla, že ho dostanu nebo ne...

---
jvaltr10.pise.cz

kobliha: Jvaltre10, díky za tvé e-maily (tvou nabídku jsem odmítla) i komentář. Heslo ti zatím dát nechci. Možná někdy...

---
kobliha.pise.cz

jvaltr10: Škoda... (za to heslo, ne za tu nabídku)

---
jvaltr10.pise.cz

chachina: Nádherné.. a ta fotečka.. Miluju tvoje články.

---
vilimci.pismenkuje.cz

kobliha: Díky, Chachino
Vždyť víš, že na Tvůj blog chodím taky moc ráda

---
kobliha.pise.cz

sargo: Kéž by to tak bylo! Člověk by mohl doufat, že dítě nenasákne rodičovskými chybami.

---
sargo.pise.cz

hospodynka: Dobré myšlenky jsi vybrala.

---
hospodynka.pise.cz

james003: Jeden z muj oblibenych "citatu". V puberte sem si ho nalepila na dvere pokoje A je dobre si ho ted pripomenout, kdyz ma clovek vlastni decka..

---
james003.pise.cz