Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha..: Je mi líto, co Tě potkalo. Je pravda, že člověk, který to nezažil, asi nemůže tu bolest pochopit. Taky je fajn, že čas, ten vládce našich životů, zahladí rány (ovšem jizvy zůstanou)...