Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

modry*: když už jsem si myslel, že jsem domácí úkol pochopil, tak u třetí věty jsem zase na začátku. Tak nevím, asi nemám talent.

Prodejní akce byly už za nás, vzali nás do nějaké prázdné třídy, tak bylo mraky knížek a kdo chtěl, tak si objednal. Druhý den přinesl peníze. To mi přijde lepší než vrazit CD domů a když jej přineseš zpět, nemusíš jej platit.