Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

rennnie: Za tohle mě mamka milovala, protože já si vzpomněla vždy tak v 8 večer...a to v dobách, kdy nebyly supermarkety otevřené do 10 večer apod.

"Váš muž byl na vážkách, zda má jít na vážky pěšky." (tohle napadlo mě)