Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

zmrzlinka: To vyzera na pacienta z Bohnic

A som nesmierne vdacna, ze uz nechodime s kociarom. Sanky taham rada, len ma stvu kratke useky, kde nahodou niekto vycistil chodnik pred barakom na asfalt.. Nastastie ich nie je vela Zajtra sa tesim ako to naprsane zmrzne...