Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

lentilka®sdeluje.cz: Zní mi to až nebezpečně povědomě. Když se děje něco zásadního, jsem otupělá, funguju jak dobře namazaný stroj. Skládám se, až když je všechno vyřešeno, dotaženo do konce a moje podvědomí vydá signál, že je čas vypnout... Držím palce, ať to nemáš stejné, ať se to uklidní bez tvého následného skládání. Teď je to těžký, moc těžký, ale bude líp. Ono to přejde. Koblihovi a zejména Ivetce bych tu střídavou péči mooooc přála! Ale není to tak jednoduché, taky jsem si o tom něco zjišťovala. Obvyklá soudní praxe údajně je - děti kolem osmého roku, ne mladší a musí s tím samy souhlasit. To, že navštěvují stejnou školu je podmínka.