Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

lentilka®sdeluje.cz: A ještě něco. Koblížko, ty jsi hodná a tolerantní, klidně to smaž, ale ze mě to prostě musí ven.
Dá se pochopit, že někdo po letech na domácím hřišti odskočí někam hostovat. Jsme jenom lidi. Ale když už zanáším, musím se postarat, aby to zůstalo bez následků. A ne ublížit tolika lidem. Buď by trpěl Levokoblih nebo teď budou trpět legitimní Koblížátka. A TO SE PROSTĚ NEDĚLÁ!!! A stavět svoje štěstí na neštěstí jiných, to se vymstí, však Ivetka to jednou pozná... Howgh!